Týká se každé firmy, která má hasicí přístroj – tedy prakticky všech. Pravidla jsou ve vyhlášce č. 246/2001 Sb., o požární prevenci (§ 9 a § 10) a jsou jednodušší, než se zdá: jednou ročně kontrola, po několika letech periodická zkouška a o všem doklad.
Hasicí přístroj, který visí na zdi a má prošlý štítek, není v pořádku, ani když je plný. Provozuschopnost se podle vyhlášky prokazuje třemi věcmi najednou: dokladem o kontrole, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury (§ 9 odst. 1).
Jak často se kontroluje
Kontrola hasicího přístroje se provádí:
- nejméně jednou za rok,
- po každém použití – i když vypadá, že ho někdo jen vyzkoušel,
- kdykoli vznikne pochybnost o provozuschopnosti, například po mechanickém poškození.
Kratší lhůtu může stanovit průvodní dokumentace výrobce, projektová dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí, třeba pro chemicky agresivní prostředí. Nový přístroj má první kontrolu mít nejdéle rok před instalací (§ 9 odst. 2).
Periodická zkouška: po 3 nebo 5 letech
Kromě roční kontroly se dělá periodická zkouška. Zahrnuje povrchovou prohlídku, kontrolu značení, prohlídku vnitřku nádoby, zkoušku pevnosti a těsnosti nádoby, zkoušku těsnosti armatury a pojistného ventilu. Lhůta je u vodních a pěnových přístrojů jednou za 3 roky, u ostatních (typicky práškových a CO2) jednou za 5 let (§ 9 odst. 5). Součástí údržby je i plnění (§ 9 odst. 3).
Kdo to smí dělat
Vyhláška nepíše „kontrolu smí dělat jen osoba s oprávněním XY". Říká, že osoba, která činnost provádí, musí splnit podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu přístroje (§ 10 odst. 1), a že za kvalitu odpovídá a splnění podmínek písemně potvrdí (§ 10 odst. 2). Znalosti, dovednosti a vybavení může určit výrobce (§ 10 odst. 3). V praxi to znamená servisní firmu, která má od výrobců postupy, náhradní díly a zkušební zařízení – bez toho se periodická zkouška ani plnění dělat nedá. Při kontrole a opravě se smí nahrazovat díly, náplně a příslušenství jen komponenty odpovídajícími technickým podmínkám výrobce (§ 9 odst. 4).
Ptejte se proto servisní firmy, podle čeho pracuje a jak zajišťuje podmínky výrobců. Samotné „máme razítko" nestačí.
Co musí být na štítku a v dokladu
Kdo kontrolu provedl, opatří přístroj plombou a kontrolním štítkem viditelným při pohledu na instalovaný přístroj. Štítek nesmí zakrývat typový štítek a výrobní číslo. Uvádí se na něm měsíc a rok úkonu, termín příští kontroly nebo zkoušky a identifikace osoby, která úkon provedla (§ 9 odst. 6 a 7).
Doklad o kontrole, údržbě nebo opravě obsahuje údaje o vlastníkovi či uživateli, adresu objektu, umístění, druh, výrobce, typ a výrobní číslo přístroje, datum a výsledek včetně vyjádření o provozuschopnosti a podpis osoby, která kontrolu provedla (§ 9 odst. 8). Doklad si uschovejte do dokumentace požární ochrany.
Kdy přístroj vyřadit
Osoba, která kontrolu provádí, přístroj vyřadí, pokud je vadný a nelze ho předepsaným způsobem opravit, nelze zjistit výrobní číslo a rok výroby, nebo je starší 20 let. U přístrojů s CO2 je hranice 40 let. O vyřazení vám vystaví doklad s důvodem (§ 9 odst. 9). Pěnové přístroje s PFAS se řídí ještě evropskými termíny, ty rozebíráme v samostatném článku.
Kolik přístrojů a kam s nimi
Pokud pro prostory nebylo množství přístrojů stanoveno (požárně bezpečnostním řešením ani posouzením požárního nebezpečí), platí nouzové minimum: na každých započatých 200 m² půdorysné plochy podlaží přenosné přístroje s hasicí schopností alespoň 13 A nebo 70 B (§ 2 odst. 5). Rukojeť přístroje na svislé konstrukci smí být nejvýše 1,5 m nad podlahou a přístroje musí být snadno viditelné a volně přístupné (§ 3).
Co s tím děláme u klientů
Při preventivních požárních prohlídkách porovnáváme skutečný stav s dokumentací: počet a typ přístrojů, přístup k nim, platnost štítků a doklady o kontrolách. Termíny ročních kontrol a periodických zkoušek hlídáme klientům v Lhůtníku, aby nepřekvapily.